Lehké mozkové dysfunkce – Biofeedback

Neurotechnologie a účinné řešení lehkých mozkových dysfunkcí

….poruchy učení, lehké mozkové dysfunkce, dyslexie, hyperaktivita, nesoustředěnost…….

Lehké mozkové dysfunkce (LMD) je odborný termín pro skupinu poruch, jejichž souhrným jmenovatelem je oslabení centrální nervové soustavy (CNS). Další označení a přesné diagnostické názvy pro tyto potíže jsou: dysfunkce, konkrétně dyslexie, dysgrafie, dyskalkulie, dysortografie, dyspraxie a další méně časté dys-poruchy, hyperaktivita (hyperaktivní syndrom), specifické poruchy školních dovedností, poruchy pozornosti. Též termín ADHD a ADD

ADD ( Attention Deficit Disorder = porucha pozornosti)

ADHD (Attention Deficit Hyperactivity Disorder)

Příčiny:

Samotné příčiny LMD jsou např. dědičnost, komplikace při těhotenství a při porodu, úrazy hlavy, vážnější infekční onemocnění a mnohé další.

Konkrétní neurobiologické příčiny:

U osob s LMD se objevuje několik základních neurobiologických příčin (znaků), z nichž se většinou vyskytuje několik těchto příčin současně.

Výskyt znaků:

chybějící nervové spoje a odlišné stavby neuronových spojení
snížení průtoku krve mozkem (nedostatečné okysličování nervových buněk)
odchylky v EEG mozku – zpožděný vývoj
asynchronizace částí mozku, především hemisfér
deficit neurotransmiterů

Chybějící nervové spoje a odlišné stavby neuronových spojení

LMD je zapříčiněna chybějícími mozkovými buňkami (neurony) v některých oblastech mozku (u dyslektiků především v předních částech mozku) nebo odchylkami ve stavbě neuronových spojení. Důležité je, že do (13let) lze vytvořit či přetvořit nová neuronová spojení.

Díky působení EEG Biofeedbacku či AVS stimulací (světelných a zvukových signálů) prochází velmi účinně, komplexně a navíc synchronně drahami mozku – všech nervových sítí a „dálnic“. Uvedená aktivita způsobí, že každá další buňka vybuzena tímto signálem musí odpovědět a přenášet jej dál. Je to velmi intenzivní fyziologická „masáž“mozku, která aktivuje celý mozek ve vysoké míře. Neustálou a masivní aktivací mozkových buněk dochází k tomu efektu, že buňky mají tendenci sílit = obnovovat, „oprašovat“ a udržovat současná spojení a neustále hledat a navazovat nová spojení. Nová neuronová spojení vzniknou, když je uvedená část mozku stimulována k aktivitě.

Jednoduše k jakékoliv aktivitě, která uvedené buňky, resp. problémovou část mozku zaměstná. Jakékoliv učení, koncentrace, nebo procvičení paměti je ona potřebná aktivita, nicméně pro výraznější vznik nových nervových spojení u osob s LMD nejsou tyto aktivity většinou dostatečné, proto klademe důraz na neurobiologické metody.

Snížený průtok krve mozkem (nedostatečné okysličování nervových buněk)

Osoby s LMD mají snížený průtok krve mozkem, což má vliv na nedostačné okysličování mozkových buněk. Mozek je nejcitlivější část lidského organismu na zasobování kyslíkem. Mozek sám spotřebuje 4-6x více kyslíku než celý zbytek těla. (V jednom z výzkumů na téma prokrvenosti mozku bylo změřeno, že po 30minutové audiovizuální stimulaci dochází ke zvýšení arteriální krve o celých 17% )

Neurobiologické metody aktivací mozkových buněk zajišťují, že tyto jsou na sebe nuceny vázat větší množství krve, které si vyžádají ze zbytku těla.

Odchylky v EEG mozku – zpožděný vývoj

Odchylky v EEG mozku jsou nejčastěji spojeny se spožděným vývojem mozku. Jak se mozek vyvíjí? Zjednodušně lze říci, že během dětství teprve postupně zvyčuje svoji aktivitu. Např. mozek plodu v matce pracuje téměř výhradně na nejpomalejší frekvenci (tzv. hladině vědomí, delta: 0,5-3Hz). Po narození začíná ubývat nejpomalejších vln a začínají se objevovat vlny hladiny theta (4-7Hz). V roce a půl se začínají v některých částech mozku objevovat vlny hladiny alfa. Hladina beta, tedy hladina koncentrace, soustředění, se začíná objevovat mezi 10-15rokem života a tehdy se také všechny vlnové délky srovnávají a vylaďují do souladu. V celém období se tedy vlny rychlejší objevují čím dál častěji na úkor vln pomalejších. Do deseti let věku se děti pohybují nejčastěji v alfě (8-11Hz) a to velmi nestabilně.

Tento proces je zrání mozkové kůry (maturace). Je samozřejmě individuální a projevuje se tak, že vývoj (maturace) u dětí s LMD je pomalejší než obvyklý průměr. Tyto děti také proto nejsou schopni při vysílání pomalých vln theta a alfa při absenci rychlejších vln koncentrace a soustředění (beta) a při současné nezralosti, tedy nevyrovnanosti mozku zvládat nároky učení a školní docházky vůbec.

Děti s poruchami učení se jednoduše řečeno pohybují v nižších frekvenčních pásmech, než by podle věku měly. Záznamy EEG nachází u dětí s LMD školního věku aktivitu, která odpovídá předškolnímu věku.

EEG Biofeedback a AVS stimulace dokáže zrání mozkové kůry urychlit.

Asynchronizace částí mozku, především hemisfér

Ať již dojde k vysoké asynchronizaci (rozladění) mozku z jakéhokoliv důvodu (a tím nejčastěji je dnes stres), následky jsou vždy stejné: nevyrovnanost, labilita a snížený výkon mozku.

Vysoký stupeň synchronizace mozku má tyto důsledky: vnitřní vyrovnanost, odolnost vůči jakékoliv psychické zátěži (stresu, strachu, trémě, obavám, úzkosti), lepší paměť, učení, koncentrace, tvořivost, motorické schopnosti, schopnosti vnímání, vyšší IQ a EQ, zvýšené sebevědomí a řadu dalších.

AVS terapie využívá svého efektu sjednocení mozkových vln na základě vysílané jednotné frekvence. Princip je to jednoduchý a velmi účinný. AVS stimulace sjednocuje činnost mozku do jedné frekvence a tím zlepšuje spolupráci levé i pravé hemisféry, přední i zadní, vrchní i spodní část mozku.

Deficit neurotransmiterů

Dorozumívání mezi mozkovými buňkami probíhá biochemicky prostřednictvím tzv.neurotransmiterů. Výzkum zjistil, že mozek jedinců s poruchou pozornosti nevyrábí dostatečné množství dopaminu, což je jeden z hlavních energetizérů mozkové činnosti. (Při deficitu dopaminu se cítí člověk bez energie, bez vůle, bez jiskry – má přímou souvislost se vznikem depresí.) Hyperaktivní syndrom se vyznačuje nedostatkem serotoninu, neurotransmiteru zajišťujícího pocit pohody a zklidnění.

AVS stimulace zajišťuje optimální hodnoty neurotransmiterů v mozku. Například u serotoninu americké klinické výzkumy z let 1993-1995 prokázaly, že po jednom jediném 30ti minutovém relaxačním sezení AVS dochází ke zvýšení produkce serotoninu v průměru o 23%.

Během posledních dvaceti let světových výzkumů a klinické praxe bylo prokázáno, že pro řešení LMD jsou neurobiologické metody ty nejúčinnější. Především proto, že se více než jiné metody zabývají primárními příčinami (ohnisky) LMD poruch.

Zdroj: Jan Valuch – prezident WAAT (World Association of AVS technology)

Galaxy – News