Roste počet dětí se závažnými poruchami chování. Psychofarmaka jim nemusí pomoci!

Tento můj příspěvek je reakcí na reportáž ČT, kdy příspěvkem na FB Biofeedback-RHB, Trénink mozku bylo osloveno 4635 uživatelů! 
Biofeedback-rhb, Trénink mozku, Bc.Eva Kolářová(– cítí se zamyšleně) v místě Karlovy Vary Region
6. srpen

Denně se setkávám ve své ordinaci s ADHD dětmi a jejich rodiči a u každého druhého do kolonky medikace zapisuji Ritalin a v lepším případě Stratteru 

Jednou mě navštívila blonďatá 9ti letá klientka Terka s maminkou. Přišly na monitoring QEEG a následně na neurotréninky. Než jsme zahájili monitoring, dlouze jsme si povídali o tom, proč její dcera bere psychofarmaka. Dcerka má potíže se spánkem, je hyperaktivní, nesoustředí se, ve škole samá poznámka, nic jí nebaví a v poradně mi řekli, že má ADHD, pomůžou prý tabletky, které nám předepsal lékař, svěřila se maminka. A dodala, vůbec mě dcera neposlouchá a mám i občas pocit, že mě nevnímá, když s ní mluvím.
Je nutné zmínit, že maminka dlouhodobě užívá antidepresiva, její maminka také. Zvláštní shoda, že?
Z rozhovoru vyplynulo, že dcerka nemá žádný koníček, po škole, která jí pochopitelně nebaví, jde na výtvarný kroužek, kde musí jako ve škole sedět, pak jde domů. Kamarádů moc nemá.

Ptáte se a co dělá doma, jak tráví volný čas?

Doma koukám na televizi, jsem na počítači nebo na mobilu, odpoví malá klientka. Chodíš ven? ptám se. Ne, to mě nebaví a mamka se o mě stejně bojí, tak jsem raději doma, smutně dodává Terka. Terka nesportuje, její aktivita je téměř žalostná. Díky za tělesnou výchovu ve škole, mumlám si sama pro sebe. Společný čas jako rodina moc netráví  A komunikace mezi členy rodiny? Zkrátka vyschlý komunikační kanál. Jaká škoda. Když se ptám na stravu, začíná mi vše docházet a pomalinku si dokáži představit obraz mozkové aktivity této malé slečny, aniž bych začala přikládat elektrody a monitorovat.
Monitoring opravdu potvrdil, to co jsem předpokládala (Velmi nízká aktivita alfa pásma a stres snad po celé mozkové kůře, snížené kognitivní funkce).

A jaký je závěr tohoto jednoho z mnoha příběhů z mé praxe? Za prvé – velice trefné: Dítě je zrcadlem svých rodičů. A za druhé – po radách, jak zvládat ADHD dcerky, mi maminka sdělila, že zatím zůstanou u psychofarmak, budou trénovat neurofeedback. Chtěla říct, že jako terapeut s Terkou odtrénuji a třeba se to zlepší. Na rovinu, NEZLEPŠÍ !!! Pokud nepůjdeme ruku v ruce rodič + dítě + terapeut….nic se nezlepší.

To je jako bychom „rozbité“ děti dávali k opraváři se slovy: Je rozbitý, prosím opravte ho, já teď nemám čas! Že by to bylo pro rodiče pohodlnější? A zde i vzniká prostor pro psychofarmaka 

Často si říkám proč? Proč nemáme jako rodiče více času na své děti? Proč si více nepovídáme o tom co nám dělá radost, co nás trápí? Proč více nevedeme děti k pohybu, proč je neučíme relaxaci…..PROČ???

Prosím nebuďme věrný svým mentálním vzorcům, které nám tak často nevyhovují!

Krásné letní dny strávené s našimi, né vždy klidnými dítky  Vám přeje Eva

Zde je reportáž:

Roste počet dětí se závažnými poruchami chování

V České republice přibývá dětí, kterým je diagnostikována závažná porucha chování. Za posledních deset let se jejich počet zvýšil téměř čtyřnásobně. V loňském školním roce se s poruchami chování vzdělávalo přes devět tisíc školáků. Psychofarmaka momentálně užívá zhruba deset tisíc dětí s diagnózou ADHD čili poruchou pozornosti s hyperaktivitou.

Psychofarmaka už prosím ne!

Každý máme možnost volby.

První volba je, bohužel stále pro nás pohodlnější, že problém, bolest … zalepíme zázračnou pilulkou a budeme tiše čekat na zázrak uzdravení a samovyřešení problémů. Nemusíme nic ve svém životě měnit, nic dělat, jen s pravidelností baštit psychofarmaka a čekat že bude zase dobře.

Tou druhou volbou je, že zvolíme cestu bez zázračné pilulky.

Pozor!!! Ihned varuji, že tato volba je značně nepohodlná, vytrhne vás totiž ze zóny komfortu a budete muset máknout, být trpěliví, důslední a budete muset znovuobnovit selské myšlení.

Není mým úkolem vás přemlouvat k jedné či druhé volbě. Určitě tušíte, která volba bude prospěšnější jak pro rodiče tak pro děti.

Zde je jedna z mnoha reakcí od rodičů, kteří chtějí…a ono chtít, to je alfou a omegou každého úspěchu.

  • Vážená paní Kolářová! Chtěla bych Vám vyjádřit svůj dík. Vy osobně, jste a určitě budete, tím nejbližším, troufnu si napsat i tím nejdůvěrnějším člověkem, kterého jsme se synem v našich problémech poznali. Z Vašich vědomostí, názorů a rad čerpáme v každé situaci a víme, že se na Vás můžeme vždy obrátit. EEG Biofeedback synovi opravdu pomohl s koncentrací, zklidněním a celkovém nabytí jistoty a sebevědomí. Vždy po terapii jsou u syna jednoznačně vyšší úspěchy v jeho školní i mimoškolní činnosti. Syn se na terapie velice těšil. O každý svůj úspěch se s Vámi chce podělit a bere Vás jako součást rodiny.  S úctou M.C. Karlovy Vary

Tato maminka opravdu chce a má můj respekt!

Během ročního tréninku s EEG Biofeedbackem a AVS, díky  důslednosti, trpělivosti a především ochotě maminky změnit svůj i synovo životní styl k lepšímu, jsme vše společně zvládli a to bez psychofarmak! Společnými silami jsme obnovili především ztracené sebevědomí malého klienta, naučili ho jak se lépe koncentrovat a jak si poradit s poruchou učení.

Změnit chemický potenciál buněk lze i jinak než psychofarmaky!