Chraňte si svůj mozek před úrazem

Jak podávat vrcholný výkon po otřesu mozku?

Jestliže chceme, aby náš mozek pracoval co nejlépe, musíme o něj pečovat, ale především jej chránit.

Pokud jde o sport, tak nejbezpečnější volbou pro náš mozek je golf, tenis a nejlépe je na tom ping-pong. Při těchto sportech jen málokdy dochází k úrazu mozku. Největším rizikem pro poranění mozku je kolektivní sport, jako je hokej či fotbal.

Co se děje s mozkem během otřesu?

Otřes mozku je poruchou funkce mozku, který doprovází krátkodobé bezvědomí, a to po dobu od několika sekund až do 30 minut. Spolu s krátkodobou ztrátou vědomí doprovází otřes mozku často i zvracení či ztráta paměti. V případě bezvědomí trvajícího déle než 30 minut už se nejedná o otřes mozku, nýbrž o jeho těžší postižení neboli pohmoždění.

Otřes mozku je způsoben přímým nárazem do hlavy, což vede ke kolizi mozku s lebkou. Různé rychlosti, kterými se mohou jednotlivé části mozku mohou pohybovat během nárazu, mohou vést až k tzv. protahování a trhání nervové tkáně viz. video.

Proč jsou ve sportu důležité diagnostické metody EEG a QEEG?

Diagnostika EEG (Elektroencefalografie) a QEEG (Kvantitativní elektroencefalografie) jsou uznávanými metodami právě pro hodnocení otřesu mozku. Tyto metody hodnotí amplitudu, koherenci (vlnění) a fázi vzorců mozkových vln.

Obecně platí, že u jedinců s otřesem mozku dochází ke snížení vyšších mozkových frekvencí jako je Alfa a Beta, naopak se zvyšují pomalé mozkové vlny jako je Delta či Théta. Tato dysharmonie mozkové aktivity může vést ke snížení tzv. Peak Performance (vrcholnému výkonu). Vyskytují se též poruchy v koherenci v kterémkoliv z mnoha frekvenčních pásem. Tyto změny vlnění představují narušení funkčnosti a vzájemné aktivity neuronových center mozku.

„Je velmi důležité vizuálně vidět, jak můj mozek pracuje na obrazovce, protože je to tam tzv. černé na bílém. Žádné podvádění vlastní mysli. Tato tréninková metoda mě upozornila na věci, které jsem si neuvědomoval, že dělám. Rychle jsem se vrátil po úrazu do hry.“ hokejista

Jak po otřesu mozku pomáhá NeuroFeedback?

NeuroFeedback (EEG Biofeedback) je vhodný a velice efektivní prostředek k rehabilitaci po otřesu mozku. Symptomy, jako je zhoršená koncentrace a pozornost, snížená kapacita zpracování informací, deprese a úzkost, tyto všechny příznaky se vyskytují v různé míře právě po otřesu mozku. Díky speciálním neurotréninkům s využitím neurotechnologie jsme schopni efektivně podpořit vrcholný výkon sportovce. Cílem tréninků je naučit klienta ovládat pozornost, kontrolovat emoce i myšlení a snížit výše zmíněné symptomy. S Neurofeedbackem jsme schopni přispět k rychlému zotavení sportovce.

Biofeedback ve fyzioterapeutické praxi

Biofeedback ve fyzioterapeutické praxi možná není tak široce využíván, jak by mohl být. 

Při práci s klienty v rámci rehabilitace můžeme skvěle využít biofeedback přístupy. Podstatou toho je, že Biofeedback umožňuje klientovi naučit se samoregulovat signály reprezentující tělesné funkce a získat tak větší kontrolu nad svým tělem.

Například mnoho poruch souvisejících se stresem a pozorností lze úspěšně léčit aplikací biofeedbackového tréninku. Biofeedback nabízí neinvazivní a účinný nástroj k určení psychofyziologického stavu (mysl-tělo) z hlediska fyziologických parametrů, jako je dýchání, srdeční frekvence, svalové napětí, teplota, pocení a další. Klienti získají větší přehled o propojení těla a mysli. Typické aplikace jsou v situacích vyhoření, úzkosti, PTSD, chronické bolesti, bolesti hlavy, nespavosti a mnoha poruchách souvisejících se stresem, které tak často překrývají mnoho problémů fyzioterapie.

Pomocí EMG biofeedbacku se člověk učí posilovat nebo uvolňovat určité svaly např. u rehabilitačních nebo temporomandibulárních poruch. Svalová zpětná vazba neboli myofeedback poskytuje náhled na pohyb a držení těla. Pomocí myofeedbacku se měří elektromyografie (EMG) neboli elektrická vodivost svalových vláken, protože to má přímý vztah ke svalovému napětí. EMG trénink se často uplatňuje při rehabilitaci příliš uvolněných nebo příliš napjatých svalů. 

Biofeedback pro rekvalifikaci svalů pánevního dna je léčba, která pomáhá klientům naučit se posilovat nebo uvolnit svaly pánevního dna za účelem zlepšení funkce střev nebo močového měchýře a snížení některých typů bolesti pánevního dna. Pro tento trénink se člověk učí posilovat rektální svěrač nebo poševní svaly. Ideálně se to spojí s měřením aktivace břišních svalů. Metoda je založena na stejném principu jako měření povrchu EMG. Biofeedback má velký vliv na inkontinenci díky snadnému použití a velmi vysoké úspěšnosti. Ačkoli se doba léčby liší, u většiny lidí lze kontinenci obecně obnovit za 4–8 týdnů.

Biofeedback může výrazně přispět k účinnosti fyzioterapie:

  • Měření a rekvalifikace svalového napětí při pohybu, chůzi nebo držení těla
  • Ukazuje dysfunkční vzorce, pomáhá vytvářet funkční pohybové vzorce
  • Usnadnění psychofyziologického profilování stresu, které ukazuje reakce na stres a identifikuje spouštěče
  • Poskytování nástroje hodnocení a školení v oblasti stresu, bolesti a úzkosti
  • Umožňuje trénink několika svalů v kombinaci s jinými parametry současně
  • Motivovat klienty, aby se aktivněji podíleli na péči o své zdraví nebo rehabilitaci
  • Vizualizace fyziologické aktivity a procesů na rozhraní mysli a těla

EMG biofeedback dokáže kvantifikovat a snížit svalové napětí.